Vady svarových spojů

Trhliny ve svaru jsou jednou z nejzávažnějších vad, protože mohou zásadně oslabit konstrukci, ohrozit bezpečnost a v extrémních případech způsobit i havárii nebo kolaps celé součásti. Nejde jen o estetiku nebo drobnou chybu – trhliny často znamenají nutnost opravy, převaření nebo dokonce zničení celého výrobku. Trhliny mohou vznikat přímo při svařování, ale i až po jeho dokončení – klidně i několik hodin nebo dní poté. Důvody vzniku bývají různé: nevhodný materiál, špatný předehřev, příliš rychlé ochlazení, chybný technologický postup, zbytkové pnutí nebo třeba jen špatně zvolená elektroda. A právě proto je důležité pochopit, proč k trhlinám dochází, jak jim předcházet a co dělat, když už se objeví. Čím víc toho jako svářeč o trhlinách víš, tím větší máš kontrolu nad kvalitou své práce a tím méně budeš muset řešit drahé reklamace nebo opravy. Mikrotrhlina Mikrotrhliny jsou velmi drobné trhliny, které mohou být obtížně detekovatelé i pomocí nedestruktivních metod. Obvykle vznikají v důsledku: Vysokých zbytkových napětí. Rychlého ochlazení svaru. Nevhodného chemického složení materiálu. I přesto, že jsou malé, mohou být začátkem větších trhlin. Podélná trhlina Podélné trhliny jsou orientované ve směru svaru. Hlavní příčiny jejich vzniku jsou: Nevhodné svařovací parametry, jako nízká teplota nebo pomalá rychlost svařování. Vysoké vnitřní napětí způsobené nerovnoměrným chladnutím. Nevhodná geometrie svaru. Podélné trhliny mohou snížit schopnost svaru odolávat tahovým silám. Příčná trhlina Příčné trhliny jsou orientované kolmo na směr svaru. Nejčastější příčiny jejich vzniku zahrnují: Mechanické namáhání konstrukce. Tepelný šok způsobený rychlým chladnutím nebo zahřátím. Nevhodný materiál, který je příliš křehký. Tyto trhliny mohou mít devastující dopad na integritu svaru. Hvězdicová trhlina Hvězdicové trhliny vznikají obvykle ve středu svarové oblasti. Mají tvar hvězdy a jejich hlavními příčinami jsou: Nerovnoměrné ochlazování svaru. Vysoká koncentrace zbytkových napětí. Tento typ trhliny často vzniká při nedostatečném předehřátí materiálu. Kráterová trhlina K tomu, aby vznikla kráterová trhlina, dochází v oblasti zakončení svaru, kde zůstává zbytek taveniny. Tyto trhliny vznikají, pokud: Nedojde k správnému zakončení svaru. Materiál příliš rychle chladne. Správný postup zakončení svaru a kontrola teploty jsou klíčem k prevenci. Skupina nespojitých trhlin Jedná se o skupinu menších trhlin, které jsou vzájemně oddělené, ale nachází se v blízké oblasti. Tyto trhliny mohou vznikat díky: Cyklickému tepelnému namáhání. Nevhodnému svařovacímu postupu. Tento typ vady může způsobit oslabení větší oblasti svaru. Rozvětvené trhliny Rozvětvené trhliny jsou charakteristické tím, že se z jedné trhliny šíří do různých směrů. Vznikají především kvůli: Nerovnoměrnému tepelnému zatížení. Nevhodným vlastnostem materiálu. Tyto trhliny jsou velmi nebezpečné, protože mohou rychle postupovat a oslabovat strukturu. Svarové trhliny jsou závažnou vadou, která může ohrozit celkovou integritu a bezpečnost konstrukce. Správným postupem svařování, důkladným předehřevem, vhodným chladnutím a kontrolou svařovacích parametrů lze však těmto vadám efektivně předcházet. Pravidelná kontrola svarů pomocí vizuálních i nedestruktivních metod je nezbytná pro zajištění kvality a dlouhodobé spolehlivosti konstrukcí.

Při svařování je správný tvar a rozměr svaru klíčový pro zajištění kvality a pevnosti spoje. Pokud jsou svarové spoje provedeny nesprávně, mohou nastat různé vady, které mohou negativně ovlivnit výkon a trvanlivost svařovaného materiálu. Mezi nejběžnější vady tvaru a rozměru svarů patří zápal, vrub v kořeni, nadměrné převýšení svaru, vadné napojení, nesprávná velikost svaru, stopa po broušení a stopa po sekání.  Zápal Zápal je vada, která vzniká, když se při svařování roztavený kov dostane do oblasti, která by měla zůstat volná nebo nezasažená. Tento defekt se obvykle objevuje na povrchu svaru nebo na jeho okrajích, kde se roztavený kov nevyrovná správně a vznikají nepřesnosti v tvaru. Příčiny zápalu: Nevhodné svařovací parametry (např. příliš vysoký proud nebo špatná volba rychlosti pohybu hořáku). Nedostatečná ochranná atmosféra, což vede k většímu rozstřiku roztaveného kovu. Nevhodná technika svařování, např. příliš rychlé pohyby nebo špatný úhel hořáku. Důsledky: Snížení pevnosti svaru a vznik míst s nižší odolností vůči namáhání. Riziko vzniku trhlin v místě zápalu. Vrub v kořeni Vrub v kořeni je vada, která se vyskytuje v základním materiálu na samém začátku svaru, kde se kov nestihne dostatečně roztavit a spojit. Tento defekt může vzniknout, když není dostatečně zahřátý kořen svaru, což vede k neúplnému propojení mezi svařovaným materiálem a roztaveným kovem. Příčiny vrubu v kořeni: Nedostatečný přítok tepla na začátku svaru. Špatná technika svařování nebo příliš rychlá práce v počáteční fázi. Nevhodná volba elektrody nebo svařovacího drátu. Důsledky: Snížená pevnost svaru, což může vést k trhlinám nebo poruchám v oblasti kořene svaru. Křehkost v místě vrubu, která zvyšuje riziko selhání materiálu při namáhání. Nadměrné převýšení svaru Nadměrné převýšení svaru (nebo také „vysoký svar“) je vada, která vzniká, když je výška svarového kovu nad požadovanou úroveň, což vede k nepravidelnému tvaru svaru. Příčiny nadměrného převýšení: Příliš vysoký svařovací proud, který způsobí nadměrné roztavení kovu. Nesprávná technika svařování, kde je příliš mnoho materiálu nanášeno na svar. Nevhodná volba svařovací elektrody nebo drátu, který vytváří příliš vysoký tvar svaru. Důsledky: Snížená pevnost svaru, protože příliš vysoký svar může způsobit koncentraci napětí. Zvýšené riziko vzniku trhlin nebo poruch ve svaru. Vzhledový problém, pokud je požadována hladká a rovnoměrná struktura svaru. Vadné napojení Vadné napojení je vada, která vzniká, když dva svařované materiály nejsou správně spojeny nebo propojeny během svařování. Tento problém může být způsoben špatným přístupem k materiálu nebo nesprávným nastavením svařovacího procesu. Příčiny vadného napojení: Nevhodné svařovací parametry, které vedou k slabému propojení materiálů. Špatná příprava svaru, například pokud není správně očištěn nebo naformován okraj materiálu. Nevhodné držení elektrody nebo neoptimální pohyb hořáku během svařování. Důsledky: Snížená pevnost spoje, což může vést k neúplnému nebo slabému svaření, které je náchylné k prasklinám. Narušení struktury materiálu a riziko selhání svaru. Nesprávná velikost svaru Nesprávná velikost svaru je vada, která nastává, když svar není dostatečně silný nebo naopak je příliš velký. Tato vada může ovlivnit výkon svaru a jeho pevnost. Příčiny nesprávné velikosti svaru: Nesprávné nastavení svařovacího proudu nebo nesprávná volba svařovacího drátu. Nevhodná technika svařování, kdy je nanášeno buď příliš málo, nebo naopak příliš mnoho materiálu. Chyby při stanovení velikosti spoje a parametrů potřebných pro daný materiál. Důsledky: Snížená pevnost v důsledku příliš malého nebo příliš velkého svaru. Zvýšené riziko koroze nebo únavy materiálu v případě příliš malého svaru. Stopa po broušení Stopa po broušení je vada, která vzniká, když se po dokončení svaru provádí broušení, aby se zlepšil vzhled a rovnoměrnost svarového spoje. Tato vada se projevuje jako viditelné stopy nebo poškrábání na povrchu svaru. Příčiny stopy po broušení: Nesprávná technika broušení, která může poškodit povrch svaru. Použití nevhodného brusného materiálu, který zanechává hlubší stopy na svaru. Příliš velký tlak při broušení, což může poškodit strukturu materiálu. Důsledky: Zhoršení vzhledu svaru, což může ovlivnit estetiku. Poškození povrchu svaru, které může vést k oslabení struktury materiálu. Stopa po sekání Stopa po sekání vzniká, když je svar po dokončení seříznut nebo sekán pro dosažení požadovaného tvaru nebo rozměru. Tato vada se projevuje jako viditelné poškození povrchu svaru. Příčiny stopy po sekání: Nevhodné nástroje pro sekání nebo špatná technika. Nadměrný tlak nebo špatná kontrola během sekání. Důsledky: Poškození materiálu, což může vést k oslabení svaru. Zhoršení vzhledu a možná koroze v poškozených oblastech. Vady tvaru a rozměru svaru, jako jsou zápal, vrub v kořeni, nadměrné převýšení svaru, vadné napojení, nesprávná velikost svaru, stopa po broušení a stopa po sekání, jsou běžné problémy, které mohou ovlivnit kvalitu svařovaného spoje. Je důležité správně nastavit svařovací parametry, dbát na správnou techniku a kontrolu kvality, aby se těmto vadám předešlo. Včasné rozpoznání těchto vad a jejich odstranění zajistí vysokou kvalitu svařovaných spojů a jejich dlouhou životnost.

Při svařování je kladen velký důraz na kvalitu spojení mezi materiály, což zajišťuje pevnost a trvanlivost svaru. Mezi časté defekty, které mohou vzniknout během svařování, patří studené spoje, neprůvary a neprovařený kořen. Tyto problémy mohou mít vážné důsledky pro kvalitu svařování a mohou vést k oslabení struktury materiálu. Studený spoj Studený spoj je defekt, který vzniká, když dva materiály nejsou správně spojeny nebo prohřáté během svařování. Tento typ defektu obvykle znamená, že roztavený kov nevytvořil dostatečné spojení mezi svařovanými materiály, což vede k oslabení spoje. Studený spoj může být výsledkem několika faktorů, včetně nevhodných svařovacích parametrů nebo špatné přípravy materiálu. Příčiny studeného spoje: Nedostatečná teplota svařování Pokud svařovací oblouk není dostatečně horký, roztavený kov se nemůže dostatečně připojit k základnímu materiálu. Nedostatečný přítlak elektrody nebo hořáku Pokud není svařovací zařízení správně nastavena nebo je příliš rychlé, může dojít k nedostatečnému zahřátí materiálu na správnou teplotu. Nevhodná volba materiálů Použití materiálů s nízkou tavicí teplotou nebo s vysokým obsahem nečistot může bránit dostatečnému tavení základního materiálu a roztaveného kovu. Důsledky: Snížená pevnost svařovaného spoje. Porucha struktury materiálu, která může vést k trhlinám nebo poruše svaru. Zvýšené riziko selhání materiálu při aplikovaném mechanickém namáhání. Neprůvar Neprůvar je dalším častým defektem ve svařování, který vzniká, když svar nepronikne dostatečně do základního materiálu. Tento defekt může být způsoben tím, že roztavený kov se nedostatečně propojí s materiálem, což může vést k oslabení spoje. Neprůvar je často viditelný jako mezera nebo slabší část svaru, která nezajišťuje požadovanou pevnost. Příčiny neprůvaru: Nedostatečná hloubka svaru Pokud je svařovací proces prováděn příliš rychle nebo s nízkým výkonem, může dojít k nedostatečnému proniknutí roztaveného kovu do základního materiálu. Nízká energie oblouku Při použití nízké svařovací energie (například příliš nízký proud nebo špatně nastavený oblouk) roztavený kov nedosáhne potřebné hloubky. Nevhodné držení elektrody Pokud elektroda není správně držena nebo není v optimální poloze, může dojít k nesprávné distribuci tepla a tím k neprůvaru. Důsledky: Snížená pevnost a odolnost svaru vůči zatížení. Možnost prasklin nebo dalších defektů při působení vnějších sil. Zvýšené riziko selhání svarového spoje v důsledku špatného propojení kovů. Neprovařený kořen Neprovařený kořen je specifický typ neprůvaru, který se týká oblasti na začátku svaru, kde základní materiál není dostatečně propojen se svařovacím kovem. Tento defekt je často zjištěn při kontrole svaru, protože neprovařený kořen vytváří prázdný prostor nebo slabé místo na dně svaru, které může vést k následnému selhání. Příčiny neprovařeného kořene: Nedostatečná hloubka zahřátí v počáteční fázi svařování Pokud je svařovací oblouk špatně nastaven v počáteční fázi, kořen svaru se nemusí dostatečně prohřát a propojit s materiálem. Nevhodná volba svařovací techniky Použití špatného typu svářecí metody (např. příliš rychlý pohyb elektrody nebo nevhodný úhel hořáku) může vést k neprovařenému kořenu. Nevhodná volba elektrody nebo drátu Použití elektrody nebo drátu, který není kompatibilní s materiálem nebo procesem, může způsobit špatné provázání kovu. Důsledky: Snížená pevnost a stabilita svarového spoje, zvláště u tlustších materiálů. Zvýšené riziko korozního poškození v oblasti neprovařeného kořene. Riziko selhání svaru při vystavení mechanickým nebo tepelným namáháním. Studené spoje, neprůvary a neprovařený kořen jsou běžné defekty, které mohou mít zásadní vliv na kvalitu svařování. Tyto defekty obvykle vznikají z nesprávně nastavených svařovacích parametrů, nevhodné techniky nebo použití nekvalitních materiálů. Pro prevenci těchto problémů je klíčové pečlivě sledovat svařovací proces, správně nastavit teplotu a hloubku svaru, a dbát na správnou přípravu materiálů. Včasné odhalení a odstranění těchto defektů může výrazně zlepšit kvalitu svařovaného spoje a snížit riziko selhání.

Pevné vměstky ve svaru jsou nežádoucí částice nebo nečistoty, které se dostanou do svařovacího spoje během procesu svařování. Tyto vměstky mohou mít negativní vliv na kvalitu svaru, což může vést ke snížení pevnosti, trvanlivosti a bezpečnosti svařovaného spoje. V tomto článku se zaměříme na různé typy pevných vměstků, jejich příčiny a jak mohou ovlivnit konečný výsledek svařování. Pevný vměstek Pevný vměstek je jakákoli nežádoucí částice nebo materiál, který se dostane do svaru a je zahrnut do jeho struktury. Může to být kovová částice, nečistota z okolí, nebo jiný materiál, který je přítomen na povrchu svařovaného materiálu. Tyto vměstky mohou vzniknout z různých zdrojů, jako je praach, nečistoty na svařovacím materiálu, špatná ochrana před znečištěním nebo kontaminace elektrody. Příčiny: Znečištění povrchu materiálu Před svařováním je důležité zajistit, že povrch svařovaných materiálů je čistý a bez nečistot, protože jakýkoli kontaminant může skončit jako pevný vměstek. Nevhodné svařovací materiály Pokud jsou použity nesprávné elektrody nebo svařovací dráty, může to vést k vniknutí pevných částic do svaru. Důsledky: Zhoršení pevnosti svaru. Zvýšené riziko vzniku trhlin. Ztráta odolnosti vůči únavě materiálu. Struskový vměstek Struskový vměstek je materiál, který vzniká během procesu svařování, přičemž je výsledkem chemických reakcí mezi tavícím kovem a nečistotami, jako jsou oxidy, sírany nebo jiné sloučeniny. Struska, která vzniká na povrchu svaru, je obvykle tvořena z oxidů a dalších nečistot, které nejsou dostatečně odstraněny během svařovacího procesu. Příčiny: Nesprávná technika svařování Pokud není struska správně odstraněna během svařování, může zůstat v kovovém spoji. Nedostatečná ochrana svaru Pokud není svařování chráněno dostatečnou ochrannou atmosférou (např. argon pro TIG svařování), může dojít k reakci s okolním vzduchem, což způsobí vznik strusky. Důsledky: Snížení kvality svaru. Zvýšené riziko porušení struktury svaru. Nižší odolnost vůči korozi. Oxidický vměstek Oxidický vměstek je typ pevných vměstků, který vzniká, když kov reaguje s kyslíkem z okolního vzduchu. Tento typ vměstku je tvořen oxidy, které mohou vzniknout buď přímo na povrchu materiálu, nebo se dostat do svaru během svařování. Oxidické vměstky mohou být velmi problematické, protože ovlivňují integritu svařovacího spoje. Příčiny: Kontaminace kyslíkem Oxidické vměstky vznikají, když kov reaguje s kyslíkem přítomným ve vzduchu, což je běžné při otevřeném svařování bez dostatečné ochrany. Špatná ochrana před oxidací Pokud není dostatečně chráněno pracovní prostředí, například při použití nevhodného ochranného plynu nebo špatně nastaveného svařovacího oblouku, může dojít k vytvoření oxidických vměstků. Důsledky: Zhoršení pevnosti svaru a jeho struktury. Zvýšená křehkost a náchylnost k prasklinám. Ztráta vysoké odolnosti vůči korozi. Oxidický povlak Oxidický povlak je vrstva oxidu, která se tvoří na povrchu svařovaného materiálu během procesu svařování, kdy kov reaguje s kyslíkem. Tato vrstva je obvykle nežádoucí, protože může ovlivnit konečnou kvalitu svaru a způsobit špatné spojení mezi materiály. Oxidický povlak se obvykle vyskytuje na povrchu svaru a může být odstraněn, ale pokud není odstraněn správně, může vést k oxidickým vměstkům. Příčiny: Vystavení svařovaného kovu vzduchu Pokud svařování probíhá bez adekvátní ochrany před vzduchem, kyslík může reagovat s kovem a vytvořit oxidický povlak. Nedostatečná ochrana hořáku nebo elektrody Pokud není ochranný plyn nebo plynový štít správně nasměrován, může dojít k oxidaci materiálu. Důsledky: Snížení kvality svaru kvůli přítomnosti oxidu, který zhoršuje pevnost spoje. Potřeba dodatečného čištění a odstranění oxidického povlaku, což zvyšuje čas potřebný pro dokončení svařování. Kovový vměstek Kovový vměstek je typ pevných vměstků, který se tvoří, když do svaru proniknou malé částice kovu z okolí. Tyto částice mohou být například kovové piliny nebo drobné části nástrojů, které se dostanou do svaru. Kovové vměstky mohou být také důsledkem nevhodného použití elektrody nebo svařovacího materiálu. Příčiny: Znečištění materiálu Nečistoty v podobě kovových částic, které se dostanou do svaru během svařování. Kontaminace elektrody Pokud elektroda není dostatečně čistá, může během svařování uvolnit drobné kovové částice, které mohou skončit v kovovém spoji. Důsledky: Kovové vměstky mohou snížit pevnost a odolnost materiálu. Mohou způsobit nepravidelný vzhled svaru, což zvyšuje náklady na opravy a kvalitu celkového produktu. Pevné vměstky ve svaru mohou mít vážné důsledky pro pevnost, odolnost a kvalitu svařovaného spoje. Mezi hlavní typy těchto defektů patří struskové vměstky, oxidické vměstky, kovové vměstky a oxidické povlaky. Vznik těchto vměstků je obvykle způsoben nesprávnou svařovací technikou, nedostatečnou ochranou před nečistotami nebo špatnou volbou materiálu. Prevence těchto defektů zahrnuje správnou přípravu materiálu, použití odpovídajících svařovacích parametrů, a zajištění vhodné ochrany před okolním vzduchem a znečištěním během svařování.

Staženina je vada, která vzniká, když se při chladnutí svarového kovu vytvoří v jeho středu nebo na konci svaru dutina. Ta vzniká kvůli nerovnoměrnému tuhnutí kovu – například když tuhne povrch dřív než vnitřek, a kov už se nemá kam „natáhnout“. Mezidentrická staženina Mezidentrická staženina je defekt, který vzniká na rozhraní mezi svařovaným materiálem a základním materiálem, kdy dojde k nesprávnému slévání roztaveného kovu s materiálem. Tato staženina se obvykle vyskytuje v oblasti, kde dochází k vysoké rychlosti ochlazování a neúplnému propojení vrstev materiálu. Příčiny mezidentrické staženiny: Rychlé ochlazování svaru Pokud se roztavený kov rychle ochladí, může to vést k vytvoření mezery mezi svarovým kovem a základním materiálem, která zůstane vyplněna vzduchem nebo plynem. Nevhodný svařovací postup Nesprávná technika svařování, jako je příliš rychlé pohybování hořákem nebo nevhodné držení elektrody, může vést k neúplnému spojení materiálu. Důsledky: Snížení pevnosti a trvanlivosti spoje. Může dojít k prasknutí nebo křehkému selhání svaru. Koncová kráterová staženina Koncová kráterová staženina je specifickým typem kráterové staženiny, která se vytváří na samém konci svaru. Tento defekt je spojen s nesprávným ukončením svařovacího procesu, kdy je nedostatečně plynule zastaven svařovací oblouk. Příčiny koncové kráterové staženiny: Náhlé zastavení svařování Pokud svařování není ukončeno plynule a bez zajištění dostatečné teploty na konci svaru, vznikne kráterová staženina. Nedostatečný průběh svaru na konci Ukončení svařování příliš rychle nebo při příliš nízké teplotě může vést k nedokonalé spojení materiálu na konci. Důsledky: Stejně jako u kráterové staženiny, může dojít k oslabení svaru na koncích, což zvyšuje riziko prasklin a trvalého poškození spoje. Dutiny ve svaru, jako jsou plynové dutiny, póry, mezidentrické staženiny, kráterové staženiny a koncové kráterové staženiny, jsou běžné defekty, které mohou vážně ovlivnit kvalitu svařovaného spoje. Je důležité identifikovat příčiny těchto defektů, jako je nesprávné nastavení svařovacích parametrů, kontaminace materiálů nebo špatná technika svařování. Správná prevence, pravidelná kontrola a použití správných svařovacích technik mohou významně snížit výskyt těchto defektů a zajistit vysoce kvalitní svařovací spoje.

Dutiny, označované také jako póry nebo porozita, patří mezi nejčastější vnitřní vady při svařování – a bohužel i mezi ty nejzrádnější. Dutina vzniká tehdy, když se plyn uzavře do roztavené svarové lázně a nestačí uniknout ven. Po ztuhnutí kovu zůstane uvnitř svaru malá bublina, kterou není okem vidět, ale může výrazně snížit statickou i dynamickou pevnost spoje. A když se těchto bublin vytvoří více, může být celý svar považován za nevyhovující. Příčin vzniku dutin je mnoho – špatná ochrana plynem, kontaminovaný materiál, vlhkost na drátu, nesprávné nastavení parametrů nebo třeba nevhodná technika svářeče. Ve výsledku to ale vždy znamená jedno: riziko, které je potřeba brát vážně. Plynová dutina Plynová dutina je prostor ve svaru, který je zaplněn plynem (například argonem nebo kyslíkem) místo materiálem, který má tvořit spoj. Tento typ dutiny vzniká, když plyn, který je přítomen v oblasti svaru, nemůže uniknout nebo se dostatečně vyloučit během svařování. Plynové dutiny mohou mít různé velikosti a mohou ovlivnit pevnost svaru. Příčiny plynové dutiny: Nevhodné svařovací parametry Příliš vysoká nebo nízká rychlost svařování může způsobit, že plyn uvězněný v svaru nebude mít šanci uniknout. Znečištění materiálu Nečistoty na povrchu svařovaného materiálu, jako jsou oleje, vlhkost nebo prach, mohou způsobit, že se plyn neodstraní a vznikne dutina. Snížená pevnost svaru. Nevhodné složení ochranné atmosféry Pokud je ochranný plyn špatně směšován nebo je v procesu nedostatečný, může to vést k vytvoření plynových dutin. Důsledky: Možné ztráty v kvalitě a funkčnosti svaru, pokud plyn zasahuje do struktury kovu. Pór Pór je malá dutina ve svaru, která je způsobena uvězněním plynů v roztaveném kovu. Póry jsou často menší než plynové dutiny, ale mohou být stejně nebezpečné, pokud jsou v koncentraci, která ovlivňuje celkovou pevnost svaru. Příčiny pórů: Vysoký obsah vlhkosti v materiálu nebo na povrchu Pokud materiál není dostatečně suchý nebo je znečištěný, může se během svařování do roztaveného kovu uvolňovat pára nebo jiný plyn, který se zachytí v mezerách. Přítomnost vzduchu v ochranné atmosféře Pokud není svařovací proces dostatečně chráněn před okolním vzduchem, může dojít k zachycení plynů (například dusíku nebo kyslíku) v roztaveném kovu. Důsledky: Póry mohou oslabit materiál a způsobit trhliny nebo zhoršit odolnost svaru vůči korozi nebo únavě materiálu.