Výkresová dokumentace

Polohy svařování hrají klíčovou roli v každodenní práci svářeče. Ovlivňují nejen kvalitu svaru, ale také rychlost práce, bezpečnost a pohodlí při svařování. Každý typ svaru (koutový, tupý) může být prováděn v různých prostorových polohách – naplocho, svisle, vodorovně, nad hlavou, nebo na trubkách v úhlech. Normy jako EN ISO (evropská) nebo ASME (americká) rozlišují několik typických svařovacích poloh. Jejich znalost je důležitá nejen pro praxi, ale i pro zkoušky svářečů, zadávání prací, čtení výkresů i plánování výroby. Jestli se v něčem pozná dobrý svářeč, tak to není jen podle toho, že dokáže zapálit oblouk a držet ho. Pozná se podle toho, že ví, v jaké poloze svařuje, jak k tomu nastavit stroj, jak vést hořák, a hlavně – jak z toho vytěžit maximum. Mluvíme tu o polohách svařování. A i když to může znít jako nuda z učebnice, ve skutečnosti je to jedna z nejdůležitějších věcí, co by měl každý svářeč znát a chápat. Tabulka Poloh svařování Označení (EN ISO)Označení (ASME)Název polohyPA1G / 1Fpoloha vodorovná shoraPB2Fpoloha vodorovná šikmo shoraPC2Gpoloha vodorovnáPD4Fpoloha vodorovná šikmo nad hlavouPE4G / 4Fpoloha vodorovná nad hlavouPF3G up / 3F up , 5G up / 5F uppoloha svislá nahoruPG3G down / 3F down5G down / 5F uppoloha svislá dolůPH-L6Gsvařování trubky zdola nahoru (pod úhlem)PJ-L5G down / 5F upsvařování trubky shora dolu (pod úhlem)PK-Svařování trubek bez přerušení na jednu vrstvu Poznámka: „F“ = koutový svar (Fillet weld) „G“ = tupý svar (Groove weld) Co všechno ovlivňuje poloha Techniku vedení hořáku – někde táhneš, někde tlačíš Rychlost pohybu ruky – nahoru zpomalíš, dolů zrychlíš Nastavení proudu – ve svislé poloze snížíš proud, aby to nestékalo Tvar svaru – v některých polohách je těžší udržet hezký profil Unavenost – poloha nad hlavou tě prostě bolí víc Poloha PA (1G / 1F) Poloha PA je ta, ve které většina svářečů začíná. Práce probíhá naplocho – materiál leží vodorovně a svar se provádí shora dolů. Je to nejpohodlnější a nejpřehlednější varianta svařování, která nabízí maximální kontrolu nad tavnou lázní i nad vedením hořáku. Díky tomu je svar pravidelný, rovný a čistý.V této poloze se dá pracovat rychle, přesně a s minimem chyb. Roztavený kov se drží na místě, nesklouzává ani nestéká, což výrazně snižuje riziko přetavení nebo vzniku vad.PA je ideální pro trénink, protože svářeč se může plně soustředit na techniku, bez nutnosti zápasit s gravitací nebo komplikovaným přístupem.Používá se v běžné konstrukční výrobě – například u rámů, stolových konstrukcí, základových desek nebo jednoduchých spojů.Zvládnutí této polohy je základem pro rozvoj dovedností do složitějších pozic. Poloha PB (2F) Poloha PB je další krok po zvládnutí PA. Jedná se o koutový svar prováděný vodorovně na svislé stěně, tedy typický spoj ve tvaru písmene „L“.Zatímco v PA máš svar přímo pod sebou, v PB pracuješ „na boku“ – což vyžaduje větší přesnost v držení hořáku a úhlu náklonu. Musíš si dávat pozor, aby se kov nezbýval k jedné straně.Proud by měl být nastaven tak, aby svar nestékal dolů, ale zároveň byl dostatečně silný pro plný průvar.PB tě naučí lépe vnímat tvar svaru, jeho výšku i symetrii. V praxi se tahle poloha využívá například u výztuh, výplní rámů, podélných koutových spojů na nádržích nebo konstrukčních rámech.Díky dobrému přístupu a poměrně stabilní pozici je PB vhodná i pro začátečníky, ale už vyžaduje větší soustředění než PA. Poloha PC (2G) Tato poloha už je složitější – dva plechy stojí svisle vedle sebe a svar vedeš vodorovně mezi nimi. Jde tedy o tupý svar, vedený na svislé stěně.Poloha PC tě naučí přesnému vedení oblouku, protože máš omezenou možnost „nasměrovat kov kam chceš“. Roztavený kov má tendenci se sbíhat dolů, a pokud není správně nastaven proud nebo není správně veden hořák, svar může být buď příliš nízko, nebo vyteklý.Při svařování v této poloze je důležité držet konzistentní vzdálenost mezi elektrodou a spojem.Výsledkem by měl být hladký, rovný svar bez přepadů nebo nedopalků.Používá se například u svarů trubek, nádrží nebo svislých stěn skříní a opláštění.Je to častá zkoušková poloha při certifikacích, protože testuje kontrolu a cit pro vedení tavné lázně. Poloha PD Velmi podobná poloze PE, ale místo tupého spoje svařuješ koutový svar pod hlavou. Není to o mnoho jednodušší – stále pracuješ ze spodní strany a stále ti roztavený kov hrozí na helmě.Musíš držet hořák pod pevným úhlem, mít rozumně nastavený proud a dávat si pozor na přehřátí.Koutové svary v této poloze se často provádějí při montáži konstrukcí nebo potrubí, kde se nelze k dílu dostat jinak.Důležité je mít dobré osobní vybavení, protože kapky kovu můžou padat dolů, a také pevnou ruku – tvůj svar musí držet i v takhle složitém prostoru. Poloha PE (4G) Poloha PE je opravdová výzva. Pracuješ s dílem nad hlavou, což znamená, že svar provádíš ze spodní strany. Všechno v této poloze je proti tobě – gravitace, přístup, roztavený kov, i tvůj krk a ruce.Musíš svařovat s nižším proudem, aby kov nestékal, a zároveň pečlivě kontrolovat lázeň, protože přehřátí vede k přepadům a rozstřiku.Ruce se unaví rychleji, svařování je pomalejší a méně pohodlné, ale pokud máš zkušenosti, dá se to zvládnout bez větších problémů.Používá se u oprav, montáží nebo tam, kde není možné díl otočit.Kvalitní svar v této poloze je známkou toho, že svářeč má techniku, trpělivost i respekt ke své práci. Poloha PF (3G up) Poloha PF je další výzva – svar vedeš svisle nahoru po stěně. Vyžaduje to správný rytmus, velmi citlivé vedení hořáku a především trpělivost.Lázeň se ti může snadno přelít, pokud pracuješ příliš pomalu, nebo nebudeš mít dostatečný průvar, když to přepálíš rychlostí.Používá se pro nosné konstrukce, tlaková potrubí, lešení, rámy – zkrátka tam, kde záleží na kvalitě a pevnosti.Trénink v této poloze je klíčový pro zvládnutí dalších svařovacích dovedností.Vhodná je cikcaková technika nebo malé kroužky, aby se lázeň rovnoměrně rozložila. Kdo zvládne PF, má našlápnuto na velmi slušnou kariéru. Poloha PG (3G down) Na první pohled může PG vypadat jednoduše – jedeš shora dolů, práce je rychlejší a tolik se neunavíš. Jenže právě kvůli rychlosti je tahle poloha méně kvalitní a hodí se jen pro některé případy.PG se používá u tenkých plechů, nenáročných konstrukcí nebo při pracích, kde není vyžadována RT/UT kontrola.Musíš držet oblouk velmi krátký, protože lázeň se tlačí dopředu, a kdykoli zpomalíš, můžeš mít přetavený svar.Správné nastavení proudu a techniky je zásadní.Zkušený svářeč pozná, kde PG použít, a…

Bez výkresu by byla výroba jako slepá ulička. Ve světě svařování je výkresová dokumentace klíčovým nástrojem, který spojuje návrh, výrobu i kontrolu do jednoho přehledného celku. Svářeč podle výkresu přesně ví, co má vyrobit, jaké díly použít, kde a jak provést svary, a co se od něj očekává. Výkres není jen obrázek. Je to technický jazyk, který obsahuje: přesné rozměry a tvary dílů, informace o materiálu, umístění, typ a rozměry svarů (podle normy ČSN EN ISO 2553), a často i požadavky na kontrolu kvality (rentgen, vizuální zkouška, atd.). Používá se nejen při výrobě nových konstrukcí, ale i při opravách, servisu nebo úpravách. Výkresová dokumentace je základem pro práci v dílně, na stavbě i v automatizované výrobě. Je velmi důležité rozumět výkresové dokumentaci, protože chybná interpretace výkresu může vést k nesprávnému svaření dílu, k neplnění technických požadavků, a tím i ke zmetku, reklamaci nebo ohrožení bezpečnosti konstrukce. Svářeč, který umí číst výkresy a chápe značení svarů, je přesnější, efektivnější a cennější pro každého zaměstnavatele. Je to základní dovednost profesionála. A – velikost svaruZ – značka svaru n – počet svarůL – délka svarue – mezera mezi svaryZ – střídavé umístění koutového svaruT – technologické informace ke zhotovení svaru Základní prvky značky: PrvekPopisZákladní čáraVodorovná čára, na kterou se připojuje vše ostatníŠipkaUkazuje, kde na součásti má být svar provedenSymbol svaruUrčuje typ svaru (např. koutový, tupý, atd.)Rozměry svaruVelikost (např. výška, délka)Další značkyNapř. způsob provedení, kvalita, zkoušení Nejčastější typy svarových symbolů SymbolNázev svaruPoužití⊥Koutový svarNejčastější typ, např. spoje jeklů─Tupý svarPro spojování dvou plechů čelněVV-svarKdyž je potřeba větší průvarXX-svarOboustranný svar s přípravou hranUU-svarSpeciální, pro silné materiály Umístění značky: horní vs. dolní strana čáry Symbol nad čarou = svar na opačné straně Symbol pod čarou = svar na straně šipky Rozměry a = výška koutového svaru (např. a6 = 6 mm) s = tloušťka kořene u tupého svaru l = délka svaru (např. 60 mm) e = výška výztuže Způsob zkoušení RT = rentgen UT = ultrazvuk PT = kapilární zkouška VT = vizuální kontrola Úprava hran ⌒ = zaoblení > | = zkosení Příklad značení Nejčastější chyby při čtení znaky Špatné určení strany svaru (pod vs. nad čarou) Přehlédnutí délky nebo velikosti Zaměnění symbolů (např. koutový vs. tupý) Ignorování způsobu kontroly (může být povinná) K čemu je značení dobré? Přesně určuje, co má svářeč udělat Zajišťuje, že každý ví, jaký svar a kde má být Umožňuje kontrolu kvality podle přesných požadavků Je nezbytné při zkouškách, revizích a v průmyslu 📌 Shrnutí příkladu ZnačeníVýznam⊥Koutový svara6Výška svaru 6 mml60Délka svaru 60 mmVTVizuální kontrolaSymbol pod čarouSvar na straně šipkySymbol nad čarouSvar na opačné straně