Nastavení parametrů zdroje

Pojem JOB na svářecím zdroji MIG/MAG označuje přednastavené pracovní režimy nebo programy, které slouží k optimalizaci svařovacího procesu pro různé typy materiálů a aplikací. Tento termín se běžně používá u moderních svářecích strojů, které umožňují svářečům uložit specifické parametry svařování pro různé úkoly. JOB představuje soubor nastavení, který zahrnuje hodnoty jako napětí, proud, rychlost posuvu drátu a další parametry, které jsou přednastavené pro daný typ materiálu nebo specifickou úlohu. Proč se to používá JOB na svářecím zdroji je navržen tak, aby usnadnil práci svářečům a zvýšil efektivitu svařování. Umožňuje automatické nastavení optimálních parametrů pro konkrétní typ materiálu, což eliminuje potřebu ručního nastavování a experimentování. To je užitečné nejen pro zkušené svářeče, kteří si chtějí ušetřit čas, ale i pro začátečníky, kteří nemusí mít dostatek zkušeností pro správné ladění strojů. Přednastavené programy JOB zajišťují, že svařování probíhá v optimálních podmínkách pro každý materiál a úkol. To zaručuje konzistentní kvalitu svarů, menší počet chyb a vyšší produktivitu. Jak se to používá Použití JOB na svářecím zdroji je poměrně jednoduché. Po zapnutí svářecího zařízení vybere svářeč příslušný JOB program podle materiálu, který svařuje, nebo podle specifických požadavků daného úkolu. Tyto programy jsou často označeny podle typu materiálu (např. „Ocel“, „Nerezová ocel“, „Hliník“) nebo podle typu svaru (např. „Fillet weld“ – roh, „Butt weld“ – spára). Jakmile je vybrán správný JOB, stroj automaticky nastaví optimální parametry, jako je napětí, proud a rychlost drátu. Mnoho moderních svářecích strojů umožňuje také přizpůsobení těchto přednastavených parametrů podle potřeby, což dává svářeči možnost upravit nastavení pro konkrétní požadavky, pokud je to nutné. Na některých strojích lze dokonce uložit vlastní JOB programy pro specifické aplikace nebo projekty. Proč je to výhodné pro svářeče Použití JOB programů na svářecích zdrojích MIG/MAG je pro svářeče velkou výhodou, protože šetří čas a úsilí při nastavení stroje. Umožňuje to rychlou změnu mezi různými materiály nebo typy svarů bez nutnosti neustálého ladění parametrů. Tím se snižuje riziko chyb, které mohou vzniknout při ručním nastavování, a také zajišťuje konzistentní kvalitu svaru. Další výhodou je, že svářeči, kteří nejsou tak zkušení, mohou snadno používat svářecí stroj s přednastavenými programy, což jim pomáhá dosahovat lepších výsledků bez nutnosti hlubokých znalostí o svařovacích parametrech. Výhody použití JOB na svářecím zdroji Úspora času: Přednastavené parametry znamenají, že svářeč nemusí trávit čas laděním stroje. Konzistentní kvalita svaru: Optimální nastavení pro každý materiál zajišťuje kvalitní a rovnoměrné svarové spoje. Zjednodušení práce pro začátečníky: JOB programy umožňují i novým svářečům dosahovat dobrých výsledků bez hlubokého porozumění všem parametrům. Flexibilita: Možnost úpravy přednastavených parametrů a vytváření vlastních JOB programů pro specifické úkoly. Snížení chybovosti: Automatické nastavení snižuje riziko chyb způsobených nesprávným nastavením parametrů. Rychlé přepínání mezi materiály: Snadná změna mezi různými materiály nebo typy svarů, což zvyšuje produktivitu. Vyšší produktivita: Přednastavené programy umožňují rychlé a efektivní svařování, což zvyšuje celkovou výkonnost. Tipy a doporučení Využívejte přednastavené JOB programy pro běžné aplikace, abyste ušetřili čas při svařování běžných materiálů. Uložte si vlastní JOB programy pro specifické projekty. Pokud často svařujete stejný materiál nebo používáte konkrétní techniku, přizpůsobte si programy a uložte je pro budoucí použití. Nezapomeňte na pravidelnou kontrolu parametrů, i když používáte JOB programy. Někdy je nutné jemně upravit nastavení pro konkrétní podmínky svařování. Seznamte se s vaším svářecím zdrojem a zjistěte, jaké JOB programy jsou k dispozici pro různé aplikace a materiály. Mnohé moderní stroje mají širokou nabídku přednastavených programů, které pokrývají různé potřeby. Závěr Pojem JOB na svářecím zdroji MIG/MAG je užitečná funkce, která výrazně zjednodušuje a zefektivňuje svařování. Díky přednastaveným programům mohou svářeči rychle přizpůsobit nastavení stroje pro různé materiály a techniky svařování, což šetří čas, zvyšuje kvalitu svarů a snižuje riziko chyb. JOB programy jsou výhodné pro svářeče všech úrovní, od začátečníků po odborníky, a představují důležitý nástroj pro dosažení vysoké produktivity a kvality ve svařovacích procesech.

Volba skupiny materiálů na svářecím zdroji je nastavení, které se provádí při svařování metodou MIG/MAG. Svařovací zdroj je vybaven různými přednastavenými skupinami materiálů, které určují optimální parametry pro svařování s různými typy kovů. Tato volba ovlivňuje nastavení napětí, proudu, rychlosti drátu a dalších důležitých parametrů, které zajistí kvalitní a efektivní svařování. Skupiny materiálů jsou rozděleny podle typu svařovaného kovu a jeho vlastností. Správná volba skupiny materiálů je zásadní pro dosažení optimálních výsledků, ať už se jedná o ocel, nerezovou ocel, hliník nebo jiné kovy. Proč se to používá Volba skupiny materiálů je nezbytná pro správné nastavení svářecího zdroje a pro dosažení kvalitního svaru. Každý materiál má specifické vlastnosti, jako jsou tepelná vodivost, pevnost nebo sklony k deformaci, které vyžadují odlišné svařovací parametry. Výběrem správné skupiny materiálů zajistíte, že svařování probíhá efektivně a bez problémů. Tato funkce na svářecím zdroji také šetří čas a umožňuje svářeči rychle nastavit optimální parametry bez potřeby manuálního ladění jednotlivých hodnot. Pomáhá to nejen zkušeným svářečům, ale i těm začínajícím, kteří nemají tolik zkušeností s laděním svářecího stroje. Kolik těch skupin je Obvykle svářecí zdroje nabízí několik základních skupin materiálů, mezi které patří: Nízkouhlíková ocel (běžně se označuje jako CO2 nebo MAG) Nerezová ocel Hliník Měď Speciální slitiny V některých sofistikovaných svářecích strojích mohou být ještě další možnosti pro různé materiály nebo směsi. Pro každý materiál může být několik podskupin, například pro různá plynulá nastavení tepla nebo pro konkrétní aplikace (např. potravinářský průmysl nebo letecký průmysl). Vysvětlení jednotlivých skupin materiálů Nízkouhlíková ocel Nízkouhlíková ocel je nejběžnějším materiálem pro svařování a je základem pro většinu svařovacích aplikací. Svařování s tímto materiálem je relativně snadné a nevyžaduje speciální parametry. Tato skupina je ideální pro svařování konstrukčních ocelí, potrubí nebo různých výrobků. Pomocí této skupiny můžete svařovat ocelové plechy a trubky, aniž by docházelo k nadměrnému pnutí nebo deformacím. Na svářecím zdroji bývá tato skupina označena jako CO2, MAGnebo jednoduše Fe (pro železo). Nerezová ocel Nerezová ocel je známá svou odolností vůči korozi, což ji činí ideální pro použití v náročnějších podmínkách, jako jsou potravinářský, chemický nebo farmaceutický průmysl. Svařování nerezové oceli vyžaduje precizní kontrolu teploty, protože nadměrné teplo může poškodit její ochranný povlak, což může vést k tvorbě korozních skvrn. Tato skupina materiálů je ideální pro výrobu nerezových nádob, konstrukcí a potrubí. Na svářecím stroji bývá označena jako INOXnebo SS (stainless steel). Hliník Hliník je velmi lehký materiál s vysokou odolností vůči korozi, ale jeho svařování je složitější kvůli jeho vysoké tepelně vodivosti a nízké teplotě tavení. Pro svařování hliníku je potřeba používat specifické svářecí techniky, a to jak pro typ plynu, tak i pro rychlost drátu. Tato skupina je vhodná pro výrobu lehkých konstrukcí, letadel, automobilů a jiných produktů, kde je kladen důraz na nízkou hmotnost a odolnost vůči korozi. Na svářecím zdroji bývá označena jako Alunebo Al. Měď Měď je materiál s vysokou tepelnou vodivostí a měkkou strukturou, což činí svařování mědi složitějším, protože je snadné ji přehřát a deformovat. Měď se často svařuje pro výrobu elektrických komponentů, výměníků tepla nebo elektrických vodičů. Volba skupiny pro měď zajistí, že parametry jako napětí a proud jsou správně nastaveny pro zajištění kvalitního spojení. Na svářecím stroji je tato skupina označena jako Cu. Speciální slitiny Některé svářecí zdroje nabízejí speciální skupiny pro slitiny jako titan, nikl nebo jiné speciální kovy, které mají specifické požadavky na svařování. Tyto materiály jsou obvykle používány v náročnějších odvětvích, jako je letectví, kosmonautika nebo petrochemie. Na svářecích strojích může být tato skupina označena podle specifických materiálů, například Ti pro titan nebo Ni pro nikl. Závěr Volba správné skupiny materiálů na svářecím zdroji je nezbytná pro efektivní a kvalitní svařování. Každý materiál má své specifické vlastnosti, které ovlivňují nastavení svařovacích parametrů. Správným výběrem skupiny materiálů se výrazně zjednodušuje celý svařovací proces a zajišťuje se tak vysoká kvalita svaru. Proto je důležité, aby každý svářeč měl jasno v tom, jaký materiál svařuje a jaké parametry jsou pro něj nejvhodnější.

Když stojíš u moderního svářecího zdroje – třeba od Froniusu – možná sis všiml ovladače nazvaného „Arc Length Correction“, někdy označeného jen jako „Arc correction“ nebo „korekce oblouku“. Korekce oblouku je nastavení, kterým jemně upravuješ délku a charakter oblouku bez toho, abys přímo měnil napětí nebo proud.Je to vlastně takový „jemný doladění“, které ovlivní: Délku oblouku Chování tavení drátu Stabilitu oblouku Vzhled svaru Používá se hlavně v synergickém režimu, kde už máš napětí a proud svázané dohromady – a právě korekce oblouku ti dá volnost „doladit si to podle ruky“. Jak to funguje v praxi Na displeji zdroje většinou najdeš korekci oblouku jako: Arc Length ±10 nebo Arc Correction –10 až +10 🔵 Záporné hodnoty (např. –5):→ Zkrácení oblouku→ Koncentrovanější hoření, hlubší průvar, menší rozstřik→ Vhodné pro koutové svary, svislé polohy, tenké materiály 🔴 Kladné hodnoty (např. +5):→ Prodlužuje oblouk→ Měkčí tavení, širší svar, méně propalu→ Vhodné pro tupé svary, silnější materiály nebo při větší mezeře Proč je korekce oblouku důležitá ✅ Protože každý svár je jiný – někdy máš ideální mezeru a podmínky, jindy pracuješ ve špatné poloze, s mezerou, nebo máš jinou ruční techniku.✅ Korekce oblouku ti dává možnost rychle reagovat bez nutnosti složitého nastavování ostatních parametrů. Kdy ji použít SituaceDoporučená korekceSvary do kouta, svislá poloha–3 až –6 (kratší oblouk, ostřejší průvar)Svary s větší mezerou+3 až +6 (měkčí oblouk, rozlití)Rozstřik nebo nestabilní obloukMírně záporná korekce (–2)Příliš úzká housenkaKladná korekce (+2 až +4) Jak poznáš, že máš správně nastaveno Oblouk je klidný, nekolísá Drát se netlačí, ani neodskakuje Lázeň je ovladatelná a svar vypadá čistě Zvuk je stálý – ani ostré praskání, ani hučení Shrnutí Korekce oblouku je malý, ale mocný nástroj, který ti pomůže: vyladit svařování podle konkrétní situace, upravit svar bez složitého přenastavení stroje, dosáhnout lepší kvality svaru i v náročných polohách. Tip na závěr:Neboj se točit kolečkem! Začni na 0 a zkus, co udělá +5 nebo –5. Sleduj lázeň, zvuk i rozstřik. Po pár testech budeš mít korekci oblouku naprosto pod kontrolou.

Volty (V) = napětí mezi elektrodou (drát nebo elektroda) a základním materiálem.Jsou to vlastně „pomyslné schody“, po kterých „teče“ elektrický proud (ampéry). Napětí určuje délku a tvar svařovacího oblouku. Čím vyšší napětí, tím delší a širší oblouk. Nižší napětí = kratší a ostřejší oblouk. Proč se volty při svařování používají Volty pomáhají: Udržovat stabilní oblouk Ovlivnit tvar svarové lázně a housenky Zajistit rovnoměrné roztavení materiálu Přizpůsobit svařování konkrétním polohám a tloušťce materiálu Bez správného napětí by byl oblouk nestabilní a svar by mohl být mělký, rozstříkaný nebo nedostatečně provařený. Jak se volty používají v praxi V praxi si můžeš volty: nastavit ručně (na invertoru nebo synergickém stroji) nechat řídit automaticky (např. u plně synergických strojů) V metodě MIG/MAG obvykle napětí nastavuješ ručně a samostatně od proudu.U TIG a MMA (obalená elektroda) napětí vzniká automaticky podle vzdálenosti elektrody a proudu – ale i tady ho ovlivňuješ držením hořáku nebo elektrody. Jak se napětí nastavuje MIG/MAG: Nastavuješ napětí přímo na zdroji – většinou v rozmezí 14 až 30 V Při vyšším napětí je oblouk měkčí, tichý, ale širší Při nižším napětí je oblouk ostrý, soustředěný TIG: Napětí si „řídíš rukou“ – čím dál jsi od lázně, tím vyšší je obloukové napětí Příliš dlouhý oblouk = slabý průvar a horší stabilita MMA: Opět závisí na délce oblouku – doporučuje se držet oblouk 1 až 2× průměr elektrody Proč jsou volty důležité Bez správného napětí: Oblouk není stabilní Dochází k rozstřiku nebo „ropným skvrnám“ kolem svaru Svar je mělký nebo naopak přepálený Vzhled housenky je nerovnoměrný Stroj může přetěžovat drátovou podavačku Správné napětí ti pomůže dosáhnout:✅ čistého a stabilního svaru✅ optimálního průvaru✅ efektivního využití drátu a plynu Co všechno ovlivňuje volty? Délku oblouku – delší oblouk = vyšší napětí Rychlost posuvu drátu – čím víc drátu, tím víc proudu → a napětí musí odpovídat Typ ochranného plynu – CO₂ vyžaduje jiné nastavení než směs (např. Ar/CO₂) Svařovací poloha – ve svislé poloze se často používá nižší napětí Typ a tloušťka materiálu – tenké plechy = nižší napětí, silné profily = vyšší Shrnutí Volty nejsou jen nějaké číslo na displeji. Jsou klíčem ke stabilnímu a kvalitnímu svaru. Když víš, co dělají, můžeš mít oblouk naprosto pod kontrolou. Volty určují délku a stabilitu oblouku Vliv mají na tvar svaru, průvar a rozstřik Každá metoda i poloha svařování vyžaduje jiné napětí Nauč se je ladit podle zvuku, vzhledu a citu Tip na závěr:Sleduj oblouk a poslouchej. Dobrý oblouk „zpívá“. Když je moc hlasitý nebo prská, možná máš napětí špatně nastavené. Hraj si s hodnotami a sleduj, co se děje – svařování je i o citu.

Ve světě svařování existuje mnoho faktorů, které ovlivňují kvalitu výsledného svaru. Jedním z nejdůležitějších je správné nastavení svařovacího proudu, tedy ampérů. Někteří svářeči svařují „od oka“, jiní se spoléhají na doporučení výrobce nebo vlastní zkušenosti. Ale jakmile pochopíš, co ampéry skutečně dělají, jak je správně nastavit a přizpůsobit podmínkám, tvé svary se dostanou na novou úroveň. Co jsou to ampéry ve svařování Ampér (značka A) je jednotka elektrického proudu. Ve fyzice to znamená, kolik elektronů proteče vodičem za jednu sekundu. Ale pro nás svářeče je to mnohem jednodušší: 👉 Ampéry určují množství tepla, které vytváří oblouk mezi elektrodou a materiálem. Čím víc ampér, tím větší teplo – a tím víc tavíš. A právě v tom spočívá jejich síla i riziko. Proč jsou ampéry důležité Správné nastavení proudu (Množství Ampérů) přímo ovlivňuje: Hloubku průvaru (jak moc materiál roztavíš), Tvar a vzhled svaru, Rozstřik a čistotu práce, Zapalování oblouku a jeho stabilitu, A v neposlední řadě i životnost elektrody nebo drátu. Jinými slovy – když nastavíš špatné ampéry, můžeš mít: studené svary bez pevnosti, propálený materiál, velké kapky rozstřiku, nebo neustále lepení elektrody. Jak se ampéry nastavují Každá svářečka má na sobě regulátor proudu – buď digitální, nebo otočný. Při nastavování postupuj takto: Zjisti průměr elektrody nebo drátu, který budeš používat. Zvaž tloušťku materiálu, který budeš svařovat. Použij doporučenou tabulku nebo zkušenost. Udělej zkušební svar a sleduj: oblouk, zvuk, tvar svaru. Uprav ampéry podle potřeby. 🎧 Pomůcka: dobrý oblouk „prská jako slanina na pánvi“. Příliš hlasitý nebo tichý = něco je špatně. Doporučené hodnoty ampérů pro jednotlivé metody svařování 🔵 MMA (obalená elektroda) Průměr elektrody určuje rozsah proudu: 2.0 mm → 40–70 A 2.5 mm → 60–90 A 3.2 mm → 90–130 A 4.0 mm → 130–180 A Důležitá je také polarita (většina elektrod DC+). Údaje jsou orientační, každý výrobce uvádí na obalech nebo v katalozích přesné využití a nastavení. 🟡 MIG / MAG Závisí na: průměru drátu, rychlosti podávání, plynu (CO₂, Argon + CO₂). Pro běžné aplikace: 0.8 mm drát → 70–140 A 1.0 mm drát → 100–200 A Údaje jsou orientační, každý výrobce uvádí na obalech nebo v katalozích přesné využití a nastavení. 🔴 TIG TIG vyžaduje přesnější nastavení, ideálně digitální. Proud závisí především na tloušťce materiálu. 1 mm oceli → cca 30–60 A 2 mm → 60–100 A Pro nerez, hliník a jiné slitiny se nastavuje jinak – dle doporučení výrobce. Údaje jsou orientační, každý výrobce uvádí na obalech nebo v katalozích přesné využití a nastavení. Kdy jaké ampéry použít Pravidlo: čím silnější materiál, tím vyšší proud. Ale pozor – i poloha svaru hraje roli! AplikaceDoporučení (metoda + ampéry)Tenký plech 1 mmMIG 70 A, TIG 30 A, MMA 50 AKonstrukční ocel 3 mmMIG 110 A, TIG 70 A, MMA 100 ASilný profil 8 mmMIG 180–220 A, TIG 130 A, MMA 150–180 ASvařování nad hlavouNižší proud, např. MMA 90 ADetailní opravyTIG 20–40 A Tabulka: Doporučené hodnoty ampérů podle tloušťky materiálu Tloušťka materiálu (mm)MIG/MAG (ø 0.8 mm drát)TIG (ocel)MMA (ø elektrody)Doporučené ampéry1,0 mm40–70 A25–40 A2.0 mm50–60 A2,0 mm70–100 A40–65 A2.5 mm70–90 A3,0 mm90–130 A60–120 A3.2 mm90–120 A5,0 mm130–180 A100–180 A4.0 mm120–150 A6,0 mm a více180– a více140– a více5.0 mm150– a více 📌 Vždy záleží na konkrétní aplikaci a výrobci materiálu. Závěr Ampéry nejsou jen čísla na displeji. Jsou to nástroj, kterým svářeč ovládá teplotu, hloubku, tvar a stabilitu svaru. Naučit se s nimi pracovat je jedním z nejdůležitějších kroků v řemesle. 🔩 Pamatuj: Raději začni níž a postupně přidávej. Vždy udělej testovací svar. Pozoruj zvuk, oblouk a výsledek. A hlavně – neboj se učit a experimentovat.

Pokud svařuješ metodami MIG/MAG nebo TIG, ochranný plyn je klíčem ke kvalitnímu svaru. Mnoho začátečníků ho ale podceňuje, přitom právě výběr správného plynu a jeho správné nastavení má zásadní vliv na pevnost, vzhled i bezpečnost sváru. Jaké plyny se používají Ochranný plyn chrání svar před přístupem vzduchu (kyslíku, dusíku a vodní páry), které by jinak mohly způsobit poréznost, oxidaci nebo praskliny. Nejčastější plyny: PlynPoužitíVlastnostiArgon (Ar)TIG, MIG hliníkInertní, čistý, neovlivňuje obloukSměs CO₂/Argon (např. 82% Ar + 18% CO₂)MAG ocelAktivní, stabilní oblouk, dobrý průvarČistý CO₂MAG ocelLevný, silný průvar, víc rozstřikuHelium (He)TIG, speciální svaryZvyšuje tepelný výkon, drahýSpeciální směsi (např. Ar+O₂, Ar+H₂)Nerez, speciální aplikaceOptimalizace pro vzhled, rychlost Kompatibilita plynu s metodou  Plyn musí odpovídat metodě a materiálu, jinak hrozí: ❌ Nestabilní oblouk ❌ Porézní a slabý svar ❌ Nehezký vzhled svaru ❌ Příliš vysoká teplota a přepálení Například: pokud použiješ čistý CO₂ při TIG svařování, výsledek bude katastrofa – oxidace, přehřátí wolframu a nulový ochranný efekt. Jak poznat, jaký plyn použít Podívej se na etiketu na lahvi – vždy je na ní označení složení plynu (např. „Ar + 18% CO₂“). Zkontroluj doporučení výrobce materiálu nebo přídavného drátu. Metodické tabulky pro svařování obvykle obsahují doporučený plyn pro daný proces. Zapojení manometru Manometr (nebo redukční ventil) s průtokoměrem je zařízení, které ti umožní bezpečně a přesně dávkovat ochranný plyn. Správné zapojení je zásadní pro tvoji bezpečnost i kvalitu svaru. Jak zapojit manometr: Zkontroluj, že je lahev zavřená. Upusť z lahve malinké množství plynu a zase uzavři Očisti výstupní ventil lahve od prachu a mastnoty. Připoj manometr k lahvi – utáhni pevně, ale s citem (nejlépe klíčem). Připoj hadici k výstupu z manometru (na straně s regulací tlaku). Připoj hadici ke svářečce – obvykle zezadu, kde je vstup pro plyn (jasně označeno jako „GAS“). ‼️ Důležité před otevřením lahve ‼️ ✅ Ujisti se, že jsi mimo přímý směr výstupu z ventilu.✅ Lahev upevni a zajisti tak, aby nedošlo k pádu✅ Zkontroluj těsnost hadic a spojů – nepoužívej mastné ruce nebo nářadí! Nastavení parametrů Na manometru nastavuješ tlak v barech a průtok plynu (l/min). Tím ovlivňuješ: Stabilitu oblouku Účinnost ochrany svaru Spotřebu plynu (a tím i náklady) Doporučené průtoky: MetodaDoporučený průtok (Dílna)Doporučený průtok (Venkovní prostředí)TIG6–12 l/min7–20 l/minMIG/MAG10–15 l/min10–20 l/min Regulace a pojmy Bar (tlak) – ukazuje, kolik tlaku je v lahvi (např. 200 bar = plná lahev). l/min (průtok) – kolik litrů plynu za minutu proudí k hořáku. Regulační šroub – otočením zvyšuješ nebo snižuješ průtok plynu. Tip: Pokud slyšíš silné syčení, pravděpodobně máš příliš vysoký průtok – zbytečné plýtvání a turbulence plynu. Závěr Ochranný plyn je tichý hrdina každého kvalitního svaru. Správné nastavení ti zajistí: Silné a čisté svary Menší rozstřik Nižší spotřebu materiálu Bezpečnou práci Nepodceňuj výběr plynu, jeho kompatibilitu ani nastavení manometru – je to základní dovednost, kterou zvládne každý svářeč s trochou praxe. A pokud budeš mít kdykoli pochybnosti, raději se zeptej nebo si ověř typ plynu – než to pokazit špatným nastavením.

V moderním světě svařování záleží na každém detailu – a jedním z často přehlížených, ale velmi důležitých nastavení je konečný proud, označovaný jako Iₑ (end current). Pokud chceš dosahovat krásných, bezpečných a pevných svarů, měl bys přesně vědět, co to je, jak se s tím pracuje a proč tomu věnovat pozornost. Konečný proud je hodnota proudu, na kterou se svářecí proud přechodně sníží na konci svaru, těsně před jeho ukončením. Tento proud se používá po hlavní fázi svařování a pomáhá svářeči dokončit svar hladce, bez kráteru nebo prasklin. Jednoduše řečeno: Iₑ je „dojezdový“ proud, který plynule ukončí svařovací oblouk a chrání konec svaru. Proč se konečný proud používá Použití konečného proudu má několik důležitých výhod: ✅ Zabraňuje vzniku kráterů na konci svaru, což jsou oslabená místa, kde by mohlo dojít k prasklinám. ✅ Pomáhá postupně zchladit svar, čímž se snižuje riziko tepelných deformací a vnitřního pnutí. ✅ Zajišťuje, že ochranný plyn zůstane aktivní, dokud svar nezchladne – to je důležité zejména u nerezových ocelí a hliníku. ✅ Zlepšuje estetiku svaru – konce svaru vypadají čistěji a profesionálněji. Jak se konečný proud nastavuje a používá Většina moderních invertorových svářeček umožňuje nastavit konečný proud pomocí jednoduchého menu nebo otočného ovladače. Nastavení bývá ve formě: Hodnoty konečného proudu v ampérech (např. 20 A) Doby doběhu (tzv. downslope time) – tedy jak dlouho má trvat přechod z hlavního proudu na konečný proud. Příklad použití: Nastavíš hlavní proud (např. 100 A). Konečný proud nastavíš na 20 A. Dojezdová doba (downslope) např. 2 sekundy. Po uvolnění tlačítka hořáku svářečka začne plynule snižovat proud ze 100 A na 20 A během 2 sekund. Po této době se oblouk zhasne, ale ochranný plyn může ještě chvíli proudit (funkce dofuku – post gas). Proč je to důležité Pokud svar ukončíš příliš náhle, můžeš vytvořit dutinu, pórovitost nebo dokonce mikropraskliny – a to je zvlášť nebezpečné u tlakových nádob, potrubí nebo konstrukcí. Navíc, ve vizuální kontrole svarů je právě zakončení často to první, co inspektor uvidí – a chce vidět hladké a zakončené ukončení bez kráteru. Praktické příklady: MateriálHlavní proudKonečný proud (Iₑ)Doba doběhuVýsledekUhlíková ocel120 A20 A2 sPevný konec bez kráteruNerezová ocel80 A15 A3 sMenší pnutí, žádná oxidaceHliník (AC TIG)100 A30 A2,5 sČistý konec, bez znečištění Závěr Konečný proud (Iₑ) je malé, ale velmi účinné nastavení, které má velký vliv na kvalitu svaru. Pokud ho budeš používat správně, pomůže ti vytvořit: krásné konce svarů bez defektů, lepší kontrolu nad tepelným příkonem, profesionální vzhled a odolnost. Nezapomeň: dobře začít je důležité – ale dobře skončit ještě víc!

T2, často označovaný také jako „T-down“, „Svařovací doba poklesu proudu“ nebo „Slope-down time“, je časový úsek, během kterého dochází k pozvolnému snižování proudu na konci svaru. Používá se především u TIG svařování, někdy i u moderních MIG/MAG zdrojů, které podporují pokročilé režimy. Proč se T2 používá Cílem je předejít náhlému ukončení oblouku, které by mohlo způsobit: ❌ kráter na konci svaru❌ propadnutí lázně❌ vnitřní trhliny nebo póry❌ vypálení díry při vyšším proudu❌ ztížené napojení při navazování svaru Díky plynulému poklesu proudu se svarová lázeň postupně zklidní, materiál má čas se „usadit“ a nevzniká nežádoucí napětí. Funkce T-down je obzvlášť důležitá při práci s nerezem, hliníkem nebo tenkým plechem, kde by náhlý konec mohl zničit celý svar. Jak se T2 / T-down používá Na svářečce si můžeš nastavit délku doby poklesu proudu – obvykle v rozmezí: 0,1 sekundy až 10 sekund U TIG svařování je nejběžnější rozsah 0,5–2 sekundy Postup: V menu svářečky aktivuj funkci „T2“ nebo „Slope-down“ Nastav čas poklesu – např. 1,0 sekunda Při svařování (např. v režimu 4T): po uvolnění tlačítka na hořáku proud nespadne okamžitě na nulu, ale plynule klesá po zvolený čas Po poklesu proudu může následovat ještě doba dofuku plynu (post-gas), která chrání svar před oxidací Co je nejdůležitější u tohoto parametru ✅ Plynulost – proud by měl klesat rovnoměrně, bez skoků✅ Délka poklesu – nesmí být ani příliš krátká (náhlý konec), ani příliš dlouhá (zbytečné přehřívání)✅ Správné načasování – aby lázeň měla čas zatuhnout a nevznikl kráter✅ Ochranný plyn – doba poklesu musí být dobře sladěna s dočasem dofuku plynu, jinak dojde k oxidaci konce svaru T-down by měl být harmonicky propojený s dalšími parametry: I2 (druhý proud), dočasem dofuku plynu, funkcí kráterového proudu apod. Příklady z praxe 🔹 TIG – nerezový plech 1,5 mm Hlavní proud: 70 A T2: 1,2 sekundy➡️ výsledek: hladké ukončení svaru bez kráteru, lázeň se přirozeně zklidní 🔹 TIG – hliníkový profil 3 mm Hlavní proud: 120 A T2: 2 sekundy➡️ výsledek: žádné vypálení, dobré napojení při navazujícím svaru 🔹 TIG – koutový svar v poloze PF (nahoru) Proud: 80 A T2: 0,8 sekundy➡️ výsledek: plynulé zakončení, žádné stékání roztaveného kovu Závěr Funkce T2 / T-down je nenápadný, ale velmi důležitý parametr moderního svařovacího zdroje. Pomáhá ti udržet kvalitu konce svaru, zamezit vadám a zlepšit vzhled i pevnost sváru. Čím víc se s ním naučíš pracovat, tím víc oceníš jeho význam – zvlášť u náročných materiálů, jako je nerez nebo hliník.

Druhý proud (I2) je alternativní hodnota proudu, kterou si svářeč nastaví vedle hlavního proudu (I1), a mezi těmito dvěma hodnotami může během svařování přepínat – buď ručně, nebo automaticky. Používá se u metod jako TIG a MIG/MAG, především u moderních invertorových zdrojů, které umožňují práci s více proudovými úrovněmi v rámci jednoho svaru. Proč se druhý proud používá Druhý proud slouží svářeči k dynamickému přizpůsobení se svařovací situaci, aniž by musel úplně přerušit práci nebo měnit nastavení. Typické situace, kdy se používá: ✅ Přechod mezi tenčím a silnějším materiálem v jednom svaru✅ Potřeba snížit teplo ve složité poloze (např. kout nebo strop)✅ Start s vyšším proudem pro zahřátí, pak přepnutí na nižší pro plynulé dokončení svaru✅ Přesné kontrolování svarové lázně u TIG metody✅ Svařování s dálkovým ovládáním nebo tlačítkem na hořáku – I1/I2 lze přepínat jedním stiskem Použití I2 dává svářeči flexibilitu a větší kontrolu bez nutnosti přerušovat svařování kvůli změně parametrů. Jak se druhý proud používá Aby ses mohl mezi proudy I1 a I2 přepínat, musíš mít svářečku, která tuto funkci umožňuje. Typicky ji najdeš pod názvem: „Second current“, „I2“, „Zweitstrom“, „Druhý proud“ Někdy jako součást funkce 4T nebo 4T+ (čtyřtakt s pamětí) Použití krok za krokem: Zapni režim 4T nebo I2 v menu svářečky Nastav hlavní proud (I1) – např. 110 A Nastav druhý proud (I2) – např. 70 A (Nebo v % z hlavního proudu) Během svařování přepínej proud: tlačítkem na hořáku (většinou podržením nebo dvojklikem) pedálem u TIG (často plynulé přechody) Svařuj – a měň proud, když potřebuješ větší nebo menší tepelný účinek Tipy pro nastavení druhého proudu ✅ Nižší I2 = méně tepla, pomalejší tavení → vhodné pro tenčí materiály nebo dokončovací fáze✅ Vyšší I2 = rychlejší práce, ale větší tepelné zatížení✅ Rozdíl mezi I1 a I2 si vyzkoušej na odřezku – najdi takový poměr, který ti sedí✅ Pokud používáš I2 pro „chlazení“ svaru, nastav ho cca na 50–70 % I1✅ Při přechodu na jiný typ spoje (např. kout → tupý) můžeš během práce přepnout proud dle potřeby Závěr Druhý proud (I2) je chytrá funkce, kterou ocení každý svářeč, který pracuje s různými tloušťkami, polohami nebo potřebuje při jednom svaru reagovat na měnící se podmínky. Umožňuje ti plynule měnit průběh svařování bez přerušení práce a dodává ti vyšší kontrolu nad lázní i kvalitou výsledku.

Správné nastavení svařovacího zdroje je základním kamenem kvalitního svaru. Jedním z nejdůležitějších parametrů, které svářeč musí sledovat, je hlavní svařovací proud. Ať už svařuješ metodou MMA, MIG/MAG nebo TIG, právě hlavní proud rozhoduje o tom, jak hluboko materiál provaříš, jak bude vypadat svar a jak stabilní bude oblouk. Co je hlavní proud Hlavní proud (svařovací proud) je elektrický proud, který prochází mezi elektrodou a základním materiálem během svařování. Udává se v ampérech (A) a je klíčovým parametrem pro: intenzitu oblouku množství přeneseného tepla rychlost tavení drátu hloubku průvaru Čím vyšší proud, tím větší je přenos tepla do svarové lázně – ale pozor, vyšší neznamená vždy lepší. Pokud nastavíš příliš vysoký proud, můžeš spálit materiál, provařit skrz, nebo vytvořit nestabilní svar. Proč se používá Hlavní proud je naprosto zásadní pro celý proces svařování. Bez něj by nevznikl oblouk a nedošlo by k roztavení základního a přídavného materiálu. Co ovlivňuje hlavní proud ✅ Hloubku průvaru – vyšší proud = hlubší průvar✅ Velikost a tvar svaru – moc malý proud = studený spoj, moc velký proud = propálení✅ Stabilitu oblouku – správně nastavený proud = klidný a stabilní oblouk✅ Rychlost tavení přídavného materiálu – s vyšším proudem se taví rychleji✅ Celkovou kvalitu svaru – správný proud je základ, aby nevznikaly vady Jak se nastavuje hlavní proud Každá svářečka (svářečský zdroj) má trochu jiné ovládání, ale princip je všude stejný – nastavuješ hodnotu v ampérech (A). Manuální nastavení (klasické svářečky): Otočný knoflík – nastavíš si požadovaný proud ručně Hodnota bývá napsaná na displeji nebo škále (např. 60–200 A) Digitální svářečky (moderní): Displej a tlačítka – proud si nastavíš přesné na jednotky ampér Někdy máš přednastavené programy podle: tloušťky materiálu průměru drátu/elektrody typu ochranného plynu Automatické svářečky (synergické): Zadáš základní parametry (materiál, tloušťka, plyn) a svářečka nastaví proud automaticky Můžeš doladit jemným posuvem ± (např. +10 A) Hořák Moderní hořáky nabízí možnost regulovat si výšku proudu již přímo na nich Tipy a rady ✅ Začni raději s nižším proudem – je snazší přidat než se snažit napravit přepálený svar.✅ Sleduj zvuk a stabilitu oblouku – pravidelný zvuk je známkou správného nastavení.✅ Přizpůsob proud poloze svaru – při svislém nebo stropním svařování se často používá nižší proud.✅ Poraď se s tabulkami výrobce elektrod nebo drátů – obvykle uvádějí doporučený rozsah.✅ Zapisuj si nastavení při různých typech práce – vytvoříš si vlastní referenční tabulku. Závěr Hlavní proud je jedním z klíčových prvků při svařování, který ovlivňuje kvalitu, bezpečnost i výsledek tvé práce. Naučit se správně nastavovat proud znamená udělat obrovský krok směrem ke profesionálnímu svařování bez vad. Pamatuj – žádný učebnicový údaj nenahradí praxi, zkušenost a pozorování svaru. Čím víc zkoušíš, tím víc rozumíš.