Kurzy

Ukončení svaru je často svářeči podceňované – přitom právě posledních pár milimetrů rozhoduje o tom, jestli bude svar čistý, pevný a bez trhlin. V metodě TIG, která je známá svou precizností a estetikou, je kvalitní konec naprostý základ. V tomto článku si ukážeme, co se při ukončení děje, proč je to tak důležité a jak to udělat správně – bez stresu, bez oxidace a bez kráterů. Co přesně znamená „ukončení svaru“ Ukončení svaru je okamžik, kdy: přestaneš přidávat přídavný materiál zastavíš pohyb hořáku zhasneš oblouk dofukuješ ochranný plyn I když to trvá jen pár vteřin, správná technika je zásadní pro pevnost a vzhled spoje. Proč je ukončení svaru tak důležité Mechanická pevnost Konec svaru bývá nejčastějším místem trhlin nebo odloupnutí Špatné zakončení znamená slabé místo, které selže při zatížení Vzhled TIG svar má být estetický – konec svaru je vždy vidět Nevzhledný hrbol, kráter nebo zoxidovaný konec kazí celý dojem Další zpracování Pokud je konec svaru nekvalitní, čeká tě broušení, převařování a ztráta času Co se děje při ukončování TIG svaru Zastavení přídavného drátu Pokud přestaneš dodávat materiál příliš brzy → konec svaru je dutý nebo nevzhledně vytažený. Pokud to uděláš moc pozdě → konec je přebytečný a nevyrovnaný. Zastavení pohybu hořáku Pokud hořákem zastavíš náhle, lázeň se uzavře nerovnoměrně – vzniká kráter nebo prohlubeň. Stabilní zakončení = chvíli setrvat na místě. Zhasnutí oblouku Příliš náhlé zhasnutí způsobí vadu v kráteru. Ideální je použití funkce downslope – pozvolné snížení proudu. Dofuk ochranného plynu Po vypnutí oblouku je nutné ponechat hořák na místě a nechat ho dofukovat argon, dokud místo nevychladne. Jinak hrozí oxidace a změna barvy svaru, hlavně u nerezových a legovaných materiálů. Jak správně ukončit TIG svar Použij funkci „downslope“ Pokud máš invertor s touto funkcí, nastav plynulé snižování proudu (např. 1–4 s) Pomůže ti zakončit svar bez kráteru a bez propadu Ukonči přísun drátu s rozmyslem Přestaň přidávat přídavný materiál těsně před koncem pohybu Drát lehce stáhni dozadu, aby nezůstal přilepený v lázni Zastav hořák a chvíli zůstaň stát Po posledním pohybu hořákem setrvej na místě – lázeň se uzavře přirozeně Zůstaň s hořákem nad svarovým koncem při dofuku Nechej argon dofukovat alespoň 3–5 sekund Hořák během dofuku nehýbej! Zabráníš oxidaci a změně barvy svaru Co ovlivňuje kvalitu ukončení TIG svaru FaktorDopadDofuk plynu (post-gas)Chrání konec svaru před oxidacíDownslope (dojezd proudu)Umožňuje přirozené uzavření lázněTechnika vysunutí drátuZabraňuje vzniku výběžků a nedotažených koncůRovný závěr pohybu hořákuPomáhá vytvořit hladký a čistý konecTyp materiálu (nerez, titan, hliník)Citlivé materiály vyžadují delší ochranu plynem Závěr Ukončení TIG svaru je víc než jen zhasnutí oblouku – je to řízený proces, který: zajišťuje pevnost zachovává estetiku chrání svar před vadami Pokud si na konci dáš těch pár vteřin navíc – vyplatí se ti to. Tvůj svar bude vypadat profesionálně a obstojí i při zatížení. V TIG svařování se profík pozná na začátku… a ještě víc na konci. Konec svaru je tvoje vizitka!

Svařování ocelových plechů v pozici PA patří mezi nejzákladnější a zároveň nejdůležitější dovednosti každého svářeče. Právě v této vodorovné poloze se většina svářečů učí základy – ať už jde o vedení hořáku, podávání drátu nebo práci s lázní. Na první pohled může působit jednoduše, ale skrývá se v ní mnoho detailů, které rozhodují o kvalitě svaru. Právě tady máš nejlepší příležitost naučit se kontrolovat oblouk, sledovat tavení materiálu a pochopit, co se uvnitř svaru děje. A čím lépe zvládneš tuto polohu, tím jistější budeš i v těch složitějších. Co přesně znamená svařování při metodě TIG Cílem TIG svařování je roztavit základní materiál – ocelový plech – natolik, aby se spojil s přídavným materiálem (drátem) a vytvořil kompaktní svar.  Klíčem je ovládat teplotu, chránit svar plynem a zachovat kontrolu nad celým procesem. Fyzikální procesy Tavení kovu Při TIG svařování pracujeme s kovem, který je za běžných podmínek v pevném skupenství – například ocelový plech. Jakmile zapálíme oblouk mezi wolframovou elektrodou a základním materiálem, dojde k intenzivnímu zahřívání. Teplota oblouku může dosahovat přes 3000 °C, což je mnohem víc než je bod tání oceli (cca 1500 °C). V ten moment se kov začne měnit z pevného skupenství na kapalné – říkáme tomu svarová lázeň. V této lázni se zároveň natavuje i přídavný drát, který přikládáme ručně. Oba materiály – základní i přídavný – se tak spojí v tekutém stavu. Jakmile se posuneme dál a necháme svar chladnout, lázeň tuhne a mění se zpět z kapalného skupenství na pevné. Tím vzniká svar – pevný spoj, který nahradí původní dělení materiálu. Správné ovládání tohoto procesu – čas, teplota, množství materiálu – je klíčem k pevnému, kvalitnímu a čistému svaru. TIG je právě o tom, umět s tímto přechodem pracovat jemně a precizně. Chladnutí a krystalizace Když dokončíme část svaru a posuneme hořák dál, svarová lázeň začíná okamžitě chladnout. Tento moment je možná méně nápadný než tavení, ale je stejně důležitý – právě během chladnutí se totiž rozhoduje o vnitřní kvalitě svaru. Roztavený kov (základní materiál + přídavný drát) je v kapalném skupenství. Jakmile teplota začne klesat pod bod tuhnutí, kov se začíná měnit zpět na pevné skupenství – tomu říkáme krystalizace. Během krystalizace vzniká v kovu vnitřní struktura tvořená krystaly (zrnky). Tyto krystaly ovlivňují: pevnost a tvrdost svaru, houževnatost (odolnost proti prasknutí), a také odpor vůči korozi nebo teplu. Důležitou roli hraje také rychlost chladnutí: Příliš rychlé chladnutí (např. u tenkých plechů nebo v chladném prostředí) může vést ke vzniku vnitřního napětí, tvrdé a křehké struktury (např. martenzit) nebo dokonce trhlin. Naopak pomalé a rovnoměrné chladnutí dává kovu čas vytvořit jemnější a stabilnější strukturu, která je pevná a houževnatá. Proto je u některých materiálů vhodné: použít předehřev před svařováním, nebo pomalejší chladnutí po svaření (např. přikrytím svaru tkaninou, pískem nebo plechem). Ať už svařuješ tenké plechy nebo silné konstrukce, pochopení chladnutí a krystalizace ti pomůže předcházet skrytým vadám ve svaru, které by se jinak mohly objevit až při zatížení. Chemické procesy při TIG svařování oceli I když se při svařování na první pohled vše točí kolem tepla a tavení kovu, velmi důležitou roli hrají i chemické procesy, které uvnitř svaru probíhají. Pokud je podceníme, i na pohled pěkný svar může být uvnitř oslabený, porézní nebo náchylný ke korozi. Mezi dvě nejzásadnější oblasti patří ochrana svaru pomocí inertního plynu a změna mikrostruktury materiálu při ohřevu a chladnutí. Ochrana svaru pomocí argonu TIG svařování pracuje s neodtavující se wolframovou elektrodou, která vytváří velmi čistý a koncentrovaný oblouk. Ale právě protože je tento proces tak precizní, je zároveň extrémně citlivý na chemické reakce s okolím – hlavně se vzduchem. A tady přichází na řadu argon – inertní (netečný) plyn, který proudí z trysky hořáku a obaluje oblast svaru během svařování. Jeho úkoly jsou klíčové: ✅ 1. Vytěsnění vzduchu z oblasti svaru Vzduch obsahuje kyslík, dusík a vodní páru. Pokud by se tyto plyny dostaly do kontaktu s rozžhaveným kovem, došlo by k okamžité chemické reakci – například oxidaci.Argon tím, že je těžší než vzduch, vytváří okolo svaru ochranný „polštář“, který brání v přístupu okolního vzduchu. ✅ 2. Zabránění oxidaci a absorpci dusíku Při styku s kyslíkem vznikají na svaru oxidy železa – svar tmavne, křehne a ztrácí na kvalitě. Podobně dusík může vytvořit tzv. nitridy, které zvyšují tvrdost, ale snižují houževnatost.Díky argonu jsou tyto reakce úplně potlačeny – svar zůstává čistý, lesklý a technicky stabilní. ✅ 3. Stabilizace oblouku Argon nejen chrání, ale také pomáhá stabilizovat oblouk. Jeho konstantní ionizační vlastnosti zajišťují, že oblouk zůstává klidný a soustředěný – bez prskání a kolísání.To je klíčové pro přesnou práci, například u tenkých plechů nebo koutových svarů. Výsledek? Pokud argon funguje správně, dostaneš krásně hladký svar bez zabarvení, bez pórovitosti a s vysokou mechanickou kvalitou. Změna mikrostruktury během svařování Když ocel zahřeješ při svařování, nemění se jen její skupenství (pevné → kapalné → zpět pevné). Dochází i ke změnám uvnitř struktury materiálu – tedy na úrovni krystalické mřížky. To má zásadní vliv na vlastnosti hotového svaru. 🔥 1. Při vysoké teplotě vzniká austenit Jakmile teplota překročí cca 727 °C (tzv. kritický bod), ocel přechází do tzv. austenitické struktury.Austenit je tvárný, dobře svařitelný a umožňuje rovnoměrné rozložení přídavného materiálu v lázni. Je ideální pro samotný proces svařování. ❄️ 2. Při ochlazení se austenit mění na jiné struktury Jak svar chladne, austenit krystalizuje zpět – a podle rychlosti chladnutí vznikají různé struktury: Ferit – měkčí a houževnatější struktura, vzniká při pomalém ochlazení, ideální pro pevné a odolné svary. Martenzit – velmi tvrdý, ale křehký. Vzniká při rychlém ochlazení – např. u tenkých plechů nebo při svařování bez předehřevu. Zjednodušeně řečeno: Pomalejší chladnutí = houževnatější a pružnější svar Rychlé chladnutí = tvrdý, ale náchylný k prasknutí Vždy používej správný ochranný plyn (argon) a hlídej si, aby tě neofukoval průvan nebo vítr. U silnějších nebo citlivých materiálů zvaž předehřev nebo kontrolované chladnutí (např. přikrytím svaru). Sleduj nejen vzhled svaru, ale i jeho chování při zatížení – protože vnitřní chemie je stejně důležitá jako vizuální výsledek. Úhel vedení hořáku Cílem je vidět na lázeň, nepálit si ochranný plyn a mít prostor pro podávání…

Začátek svaru je první místo, kde se základní materiál roztaví a spojí s přídavným materiálem (drátem nebo elektrodou). Je to bod, kde se rozhoří oblouk a zahájí proces tavného spojení kovu. Proč je začátek TIG svaru tak důležitý Základ svaruPrvní moment svaru rozhoduje o jeho: čistotě – pokud je povrch nečistý nebo wolfram kontaminovaný, vznikají vady průvaru – pokud lázeň není dostatečně hluboká, spoj nebude pevný estetice – začátek je vždy vidět, a u TIGu se klade důraz na vzhled Riziko vad kráterové trhliny nedostatečné provaření zatažené póry, oxidaceTo vše může vzniknout, pokud začneš příliš rychle, na špinavém povrchu nebo s chybným náběhem. Co se přesně děje při startu TIG svaru Zapálení oblouku Jedním z klíčových momentů při TIG svařování je správné zapálení oblouku. I když se to může zdát jako maličkost, špatné zapálení může vést k poškození wolframové elektrody, kontaminaci svaru a zbytečným nervům. Tento oblouk pak taví základní materiál, do kterého můžeme podle potřeby přidávat přídavný drát. Vznik první lázně Svarová lázeň je roztavený kov, který vzniká působením oblouku mezi wolframovou elektrodou a základním materiálem.Tato lázeň se po zchladnutí změní na pevný kov – tvoří samotný svar. Jak vzniká lázeň při TIG svařování Zapálíš oblouk (ideálně bezdotykově – HF). Koncentrovaný oblouk začne tavit povrch základního materiálu. Po několika vteřinách se vytvoří malá, lesklá tavenina – to je tvá svarová lázeň. V ten moment můžeš: buď pohybovat elektrodou dál a táhnout lázeň s sebou, nebo začít přidávat přídavný materiál (např. TIG drát), pokud to svar vyžaduje. Vložení přídavného materiálu (pokud se používá) Při TIG svařování můžeš svařovat s nebo bez přídavného materiálu. Pokud ale chceš vyplnit mezeru mezi díly, zvětšit objem svaru nebo dosáhnout pevnějšího spoje, bez přídavného materiálu se neobejdeš. Tady se rozhoduje, jestli bude svar hladký, pevný a čistý – nebo plný kazů a nečistot. Na co si dát pozor při vkládání drátu ❌ Nedotýkej se elektrodou drátu! → kontaminace, zničení elektrody ❌ Nestrkej drát do oblouku – vzniká nestabilita ❌ Nepřeháněj to s množstvím – svar bude hrbolatý ❌ Nepřehřívej drát – konce se můžou spálit a spadnout do lázně ❌ Nevkládej drát do špinavé lázně – vzniknou vměstky 🧠 Tipy pro lepší výsledky ✅ Zkoušej svařování „na sucho“ – bez oblouku, pro nácvik pohybu ✅ Drát si drž pod správným úhlem – ideálně 10–30° ✅ Udržuj ho v teple – ale ne tak, aby se přepaloval ✅ Zkrať si ho, pokud se špatně manipuluje ✅ Trénuj rytmus rukou – levá podává, pravá svařuje Jak správně začít svar metodou TIG 1. Stabilní poloha ruky Opři si ruku o stůl, koleno nebo přípravek. TIG vyžaduje klidnou ruku a přesné vedení. 2. Zapal oblouk nad bodem, kde začneš svar Hořák drž přímo nad místem spoje, v úhlu přibližně 70–80°. Pokud používáš HF zapalování, ujisti se, že vzdálenost wolframu od materiálu je cca 2 mm. 3. Zdržením vytvoř lázeň Po zapálení oblouku chvíli zůstaň na místě, abys vytvořil kompaktní lázeň. Pokud začínáš na hraně nebo v rohu, dej si pozor, aby nedošlo k propálení nebo nerovnoměrnému roztavení. 4. Přidej přídavný materiál do lázně (ne do oblouku) Drát přikládej do krajní části lázně, ne do oblouku – jinak se ti přilepí nebo kontaminuje wolfram. Nezačínej přidávat dřív, než máš stabilní lázeň. Co ovlivňuje kvalitu začátku TIG svaru FaktorDopadČistota materiálu a wolframuKlíčová pro čistý obloukNastavení proudu (AC/DC, náběh)Určuje hloubku a šířku lázněTvar špičky wolframuOvlivňuje koncentraci obloukuOchranný plyn (nejčastěji argon)Zabraňuje oxidaciTechnika rukyPřesnost vedení, výška hořáku a směr pohybu Začátek TIG svaru je přesný proces, který vyžaduje klid, soustředění a cit. Pokud začneš dobře, celá housenka bude stabilní a estetická. Neuspěchej zapálení, drž hořák pevně, vyčkej na lázeň a pak až plynule pokračuj. Začátek TIG svaru není jen technický úkon – je to první krok k dokonalému výsledku. Právě tady pokládáš základ, který ovlivní nejen pevnost, ale i vzhled a spolehlivost celého spoje. Dej si čas na správné zapálení oblouku, vytvoření čisté lázně a přesné vedení hořáku. Uč se číst materiál, sledovat, jak se chová roztavený kov, a pracuj s citem. TIG svařování není o síle – je to o klidu, trpělivosti a jemné ruce. A nezapomeň: kvalitní svar začíná kvalitním začátkem. Tenhle malý detail rozhoduje, jestli z tebe bude jen svářeč… nebo mistr TIGu.