Polohy svařování hrají klíčovou roli v každodenní práci svářeče. Ovlivňují nejen kvalitu svaru, ale také rychlost práce, bezpečnost a pohodlí při svařování. Každý typ svaru (koutový, tupý) může být prováděn v různých prostorových polohách – naplocho, svisle, vodorovně, nad hlavou, nebo na trubkách v úhlech.

Normy jako EN ISO (evropská) nebo ASME (americká) rozlišují několik typických svařovacích poloh. Jejich znalost je důležitá nejen pro praxi, ale i pro zkoušky svářečů, zadávání prací, čtení výkresů i plánování výroby.

Jestli se v něčem pozná dobrý svářeč, tak to není jen podle toho, že dokáže zapálit oblouk a držet ho. Pozná se podle toho, že ví, v jaké poloze svařuje, jak k tomu nastavit stroj, jak vést hořák, a hlavně – jak z toho vytěžit maximum.

Mluvíme tu o polohách svařování. A i když to může znít jako nuda z učebnice, ve skutečnosti je to jedna z nejdůležitějších věcí, co by měl každý svářeč znát a chápat.

Tabulka Poloh svařování

Poznámka:

„F“ = koutový svar (Fillet weld)

„G“ = tupý svar (Groove weld)

Co všechno ovlivňuje poloha

Techniku vedení hořáku – někde táhneš, někde tlačíš

Rychlost pohybu ruky – nahoru zpomalíš, dolů zrychlíš

Nastavení proudu – ve svislé poloze snížíš proud, aby to nestékalo

Tvar svaru – v některých polohách je těžší udržet hezký profil

Unavenost – poloha nad hlavou tě prostě bolí víc

Poloha PA (1G / 1F)

Poloha PA je ta, ve které většina svářečů začíná. Práce probíhá naplocho – materiál leží vodorovně a svar se provádí shora dolů. Je to nejpohodlnější a nejpřehlednější varianta svařování, která nabízí maximální kontrolu nad tavnou lázní i nad vedením hořáku. Díky tomu je svar pravidelný, rovný a čistý.
V této poloze se dá pracovat rychle, přesně a s minimem chyb. Roztavený kov se drží na místě, nesklouzává ani nestéká, což výrazně snižuje riziko přetavení nebo vzniku vad.
PA je ideální pro trénink, protože svářeč se může plně soustředit na techniku, bez nutnosti zápasit s gravitací nebo komplikovaným přístupem.
Používá se v běžné konstrukční výrobě – například u rámů, stolových konstrukcí, základových desek nebo jednoduchých spojů.
Zvládnutí této polohy je základem pro rozvoj dovedností do složitějších pozic.

Poloha PB (2F)

Poloha PB je další krok po zvládnutí PA. Jedná se o koutový svar prováděný vodorovně na svislé stěně, tedy typický spoj ve tvaru písmene „L“.
Zatímco v PA máš svar přímo pod sebou, v PB pracuješ „na boku“ – což vyžaduje větší přesnost v držení hořáku a úhlu náklonu. Musíš si dávat pozor, aby se kov nezbýval k jedné straně.
Proud by měl být nastaven tak, aby svar nestékal dolů, ale zároveň byl dostatečně silný pro plný průvar.
PB tě naučí lépe vnímat tvar svaru, jeho výšku i symetrii. V praxi se tahle poloha využívá například u výztuh, výplní rámů, podélných koutových spojů na nádržích nebo konstrukčních rámech.
Díky dobrému přístupu a poměrně stabilní pozici je PB vhodná i pro začátečníky, ale už vyžaduje větší soustředění než PA.

Poloha PC (2G)

Tato poloha už je složitější – dva plechy stojí svisle vedle sebe a svar vedeš vodorovně mezi nimi. Jde tedy o tupý svar, vedený na svislé stěně.
Poloha PC tě naučí přesnému vedení oblouku, protože máš omezenou možnost „nasměrovat kov kam chceš“. Roztavený kov má tendenci se sbíhat dolů, a pokud není správně nastaven proud nebo není správně veden hořák, svar může být buď příliš nízko, nebo vyteklý.
Při svařování v této poloze je důležité držet konzistentní vzdálenost mezi elektrodou a spojem.
Výsledkem by měl být hladký, rovný svar bez přepadů nebo nedopalků.
Používá se například u svarů trubek, nádrží nebo svislých stěn skříní a opláštění.
Je to častá zkoušková poloha při certifikacích, protože testuje kontrolu a cit pro vedení tavné lázně.

Poloha PD

Velmi podobná poloze PE, ale místo tupého spoje svařuješ koutový svar pod hlavou. Není to o mnoho jednodušší – stále pracuješ ze spodní strany a stále ti roztavený kov hrozí na helmě.
Musíš držet hořák pod pevným úhlem, mít rozumně nastavený proud a dávat si pozor na přehřátí.
Koutové svary v této poloze se často provádějí při montáži konstrukcí nebo potrubí, kde se nelze k dílu dostat jinak.
Důležité je mít dobré osobní vybavení, protože kapky kovu můžou padat dolů, a také pevnou ruku – tvůj svar musí držet i v takhle složitém prostoru.

Poloha PE (4G)

Poloha PE je opravdová výzva. Pracuješ s dílem nad hlavou, což znamená, že svar provádíš ze spodní strany. Všechno v této poloze je proti tobě – gravitace, přístup, roztavený kov, i tvůj krk a ruce.
Musíš svařovat s nižším proudem, aby kov nestékal, a zároveň pečlivě kontrolovat lázeň, protože přehřátí vede k přepadům a rozstřiku.
Ruce se unaví rychleji, svařování je pomalejší a méně pohodlné, ale pokud máš zkušenosti, dá se to zvládnout bez větších problémů.
Používá se u oprav, montáží nebo tam, kde není možné díl otočit.
Kvalitní svar v této poloze je známkou toho, že svářeč má techniku, trpělivost i respekt ke své práci.

Poloha PF (3G up)

Poloha PF je další výzva – svar vedeš svisle nahoru po stěně. Vyžaduje to správný rytmus, velmi citlivé vedení hořáku a především trpělivost.
Lázeň se ti může snadno přelít, pokud pracuješ příliš pomalu, nebo nebudeš mít dostatečný průvar, když to přepálíš rychlostí.
Používá se pro nosné konstrukce, tlaková potrubí, lešení, rámy – zkrátka tam, kde záleží na kvalitě a pevnosti.
Trénink v této poloze je klíčový pro zvládnutí dalších svařovacích dovedností.
Vhodná je cikcaková technika nebo malé kroužky, aby se lázeň rovnoměrně rozložila. Kdo zvládne PF, má našlápnuto na velmi slušnou kariéru.

Poloha PG (3G down)

Na první pohled může PG vypadat jednoduše – jedeš shora dolů, práce je rychlejší a tolik se neunavíš. Jenže právě kvůli rychlosti je tahle poloha méně kvalitní a hodí se jen pro některé případy.
PG se používá u tenkých plechů, nenáročných konstrukcí nebo při pracích, kde není vyžadována RT/UT kontrola.
Musíš držet oblouk velmi krátký, protože lázeň se tlačí dopředu, a kdykoli zpomalíš, můžeš mít přetavený svar.
Správné nastavení proudu a techniky je zásadní.
Zkušený svářeč pozná, kde PG použít, a kde raději přejít na PF kvůli kvalitě.

Poloha HL-045 (6G) – trubka pod úhlem 45° bez otáčení

Poloha HL-045 je známá jako 6G a je to test každého svářeče. Svařuješ trubku, která je nakloněná pod úhlem 45°, a navíc se nesmí otáčet – jedeš celý obvod najednou.
Během svaru se ti mění pozice – začínáš v PA, přecházíš do PC, pak PE, PG… musíš umět plynule přizpůsobovat techniku.
Kořen, výplň a krytí se provádí po celém obvodu bez přerušení.
Tahle poloha se používá hlavně při certifikacích svářečů pro tlakové potrubí, nebo při výběru na specializované práce.
Kdo zvládne 6G, může svařovat téměř cokoli.

Poloha JL (6F)

JL je poloha, která se používá při koutových svarech na trubkách nebo konstrukčních profilech, které jsou nakloněné a nesmí se otáčet.
Během svaru měníš polohu ruky, vedení hořáku i směr – často několikrát v jednom obvodu.
Je to ideální trénink pro zlepšení jemné motoriky a orientace v prostoru.
Používá se u výztuh, trubkových rámů nebo schodišťových konstrukcí.
Je to výborný mezistupeň před přechodem na polohu 6G. Pokud si chceš být jistý v pohybu ruky a kontrole lázně, JL ti ukáže, kde máš ještě mezery.

Každá poloha svařování má svá pravidla, techniky a výzvy. Ať už svařuješ naplocho, ve svislé poloze, nad hlavou nebo na trubce pod úhlem – vždy je potřeba vědět, co děláš, proč to děláš a jak to udělat správně.

Správné pochopení a zvládnutí svařovacích poloh:

• zvyšuje kvalitu tvé práce
• snižuje počet chyb
• dělá z tebe profíka, na kterého je spoleh

Polohy nejsou jen povinnost ke zkouškám nebo tabulky z normy. Jsou to situace, které tě denně potkávají v dílně, na montáži nebo při opravách.
Čím víc jich ovládáš, tím větší svobodu a jistotu máš jako svářeč.

Nauč se každou polohu chápat, vnímat a trénuj ji tak dlouho, dokud se z ní nestane tvoje druhá přirozenost. A pamatuj – mistr se nerodí v pohodlné poloze PA, ale tam, kde je to těžké a kde se ostatní bojí to zkusit.